Čeští poslanci v kauze Vrbětice prokázali mentální omezenost a možná ještě něco horšího aneb Upozornění pro české voliče
Specifické hodnocení s odborným výkladem (11160)
Mimořádné vystoupení premiéra Andreje Babiše (ANO) a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) k údajnému zapojení důstojníků ruské vojenské zpravodajské služby* GRU*/GU* do výbuchů v muničním areálu ve Vrběticích se konalo v sobotu 17. dubna 2021. Ihned po vystoupení obou klíčových členů vlády, tedy od soboty večer se k novým informacím ke kauze „Vrbětice“ začali vyjadřovat politici z různých parlamentních stran a hnutí.
V úterý 20. dubna 2021 se odehrávaly tiskové konference všech politických subjektů zastoupených v Poslanecké sněmovně. Většina politických řečníků se doslova předháněla v tom, kdo důrazněji odsoudí údajné ruské aktivity na území České republiky. Údajné zapojení ruské GRU označovali za teroristický útok* a o celkové roli Ruska mluvili jako o státním terorismu*. Ivan Bartoš, předseda Pirátů, to dokonce označil za akt státní agrese*, což je opravdu pomatené označení – vysvětlení viz další část produktu. (Tiskové konference z uvedeného dne lze dohledat v programu ČT24 na webu České televize.)
Ve stejný den (20. dubna) se uskutečnila společná schůze Výboru pro obranu (VO) a Stálé komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství* (SKVZ). Oba orgány jsou součástí Poslanecké sněmovny a jsou člensky provázány (všichni členové SKVZ, až na jejího předsedu, jsou zároveň členy téměř trojnásobně početnějšího VO). Výsledkem jednání bylo přijetí společného usnesení, jehož obsah lze dohledat v položce „Dokumenty“ u obou jmenovaných sněmovních orgánů na stránkách Poslanecké sněmovny (uvedený odkaz směřuje k dokumentům VO a přímo ke společnému usnesení).
Vystupování poslanců v médiích bylo obecně scestné a hodně naivní, avšak autory obsahu společného usnesení VO a SKVZ a dále všechny, kteří hlasovali pro přijetí tohoto obsahu, můžeme i po více než třech měsících hodnotit jako mentálně omezené poslance, neboť obsah usnesení neodpovídal a stále neodpovídá reálné situaci. To potvrdili i zástupci Policie ČR (podrobnější vysvětlení v další části produktu).
Nyní neřešíme, zdali se Rusové skutečně zapojili do výbuchů ve Vrběticích, nýbrž fakta*, která měli 20. dubna poslanci jakožto členové VO a SKVZ k dispozici. Tato fakta se ani po více než třech měsících nezměnila, což zvýrazňuje onu omezenost dotyčných poslanců. Mentální či častěji duševní omezeností poslanců míníme jejich nízkou rozumovou schopnost rozpoznat a odlišit zřetelná fakta od ještě zřetelnější zpravodajské fabulace*. Poslanci přešli především jeden hlavní a nesporný fakt prezentovaný Národní centrálou proti organizovanému zločinu (NCOZ), který zcela ignorovali a horlivě se pustili do neopodstatněného očerňování ruské vlády (neopodstatněný = chybí řádné odůvodnění společně s odpovídající činností orgánů činných v trestním řízení – v tomto případě NCOZ).
Poznámka: Kauza „Vrbětice“ je ohledně údajného zapojení ruských operativců* komplexně rozebrána v produktu 11158, kde jsou uvedeny odkazy na produkty zaměřené na detailní analýzu jednotlivých a konkrétních otázek dané kauzy. Na konci zmíněného produktu je uveden přehled všech analytických výstupů, které byly na stránkách agentury EXANPRO věnovány kauze „Vrbětice“.
Na schválení slaboduchého obsahu společného usnesení VO a SKVZ se podílelo 15 přítomných poslanců ze šesti sněmovních politických subjektů (ANO, ODS, Piráti, TOP 09, ČSSD a STAN). Jediný zástupce za KDU-ČSL nebyl na závěrečném hlasování přítomen, ale jelikož se jedná o zapáleného Jana Bartoška, o němž víme, že by pro obsah usnesení hlasoval i vícekrát, můžeme k uvedeným subjektům přiřadit i KDU-ČSL (Bartošek jako člen ještě jiného výboru už v tomto smyslu hlasoval o den dříve). Zbývající zástupci z SPD a KSČM sice pro návrh obsahu usnesení nehlasovali, ale na druhou stranu se nezachovali tak, jak by nejlépe mohli (objasnění dále v textu).
Duševní omezenost je asi to nejmenší, čím za stávající situace mohli poslanci trpět. Pokud jejich pochybný výkon nenastal vlivem duševního omezení, pak existují ještě dvě příčiny, proč takto absurdně jednali. Problém je však v tom, že obě zbylé příčiny jsou mnohem horší povahy než „obyčejná“ omezenost. Zde je vhodné připomenout obecnou frázi, že politika je jedno velké spiknutí.
V následující části přiblížíme obsah onoho usnesení (viz také odkaz výše) a vysvětlíme, čeho nepřípustného a možná ještě mnohem horšího se poslanci dopustili. Dále objasníme, jak by poslanci měli v této a podobných situacích správně postupovat a čemu se nesmí nikdy propůjčit. Následně stručně vyhodnotíme působení SPD a KSČM v Poslanecké sněmovně.